Last Dance - 3.Díl

28. října 2013 v 14:29 | McDasha |  Last Dance
Tááák dnes tu máte nový díl Last Dance, a dnes jsem se docela snažila :3
Naštvaně jsem šla vpřed a nevšímala si jí.
''Nech toho! Vím dobře, že mě slyšíš'' pomalu začala zuřit.
''Ty si myslíš, že ti ty blbý léky pomohou? Vidíš! Jsem tu, a dokud mi nepomůžeš nezmizím jasný?!'' otočila jsem se na ní.
''Jdi duch. Jak mohu pomoct duchovi?'' zeptala jsem se, a doufala že se nikdo nekouká. Ještě mi nestačilo, aby si lidé okolo mysleli že jsem šílená. Šla jsem domů, jelikož už bylo skoro šest a máma mi volala už sedm krát.
''Slíbila jsi mi to'' smutně se na mě podívala. Najednou jsem si všimla, že je bledá, a jakoby mizí.
''Co...co to je?'' nechápala jsem. Karoline se na sebe podívala.
''Volají mě.'' řekla jen, a poté zmizela úplně.

Podívala jsem se okolo sebe, ale nikde nebyla. Zmizela. Utřela jsem si pot z čela a vydala se opět domů. Zase jsem měla pocit že se mi to zdálo. Procházela jsem okolo taneční školy Mrs. Susansové, kde se učila Karoline. Nevím proč, ale chtěla jsem tam jít. Měla jsm pocit, že mě tam něco táhne. Podívala jsem si na hodinky, a pomyslela si že to máma ještě vydrží. Proto jsem zamířila ke dveřím. Pomalu jsem otevřela dveře, a když jsem vešla, naproti šly asi osmileté balerínky. Šla jsem směrem, odkud přicházeli, do studie číslo 8, studie paní Herkensové, učitelky tance Karoline. Když jsem přemýšlela mám li vejít, otevřeli se dveře, a naproti mě vyšla sotva pěta dvacetiletá černovláska.
''Copak potřebuješ?'' usmála se na mě ''Ty nejsi z naší studie viď?''
''Ehm...ne vlastně, mám na Vás jeden dotaz'' řekla jsem jen a podívala se jí do očí. Zdálo se mi, že poté co jsem jí řekla, pochopila o co jde. Její ůsměv zmizel.
''Zlato, já nevím co je s tou tvou Karoline Neisovou, a ani nemám ponětí kdo ji zabil. Možná ji chtěli okrást'' zavřela dveře do studie na zámek a poté se vydala ke kanceláři. Šla jsem za ní
''Ale policie říká, že ji neokradli!''
''Noa? Kdoví, možná se vylekali a utekly.'' paní Herkensová zrychlyla krok a když byla u dveřích kanceláře znovu se na mě otočila.
''Kdoví, kdo ji mohl takhle zabít. Možná ji přece jen někdo do smrti nesnášel.'' paní Herkensová pokrčila rameny.
''Máte na mysli někoho...?'' napadlo mě hned. Všimla jsem si, že znervózněla. Pomalu se ke mně naklonila.
''Její sestra, už nejednou jsem slyšela jak jí vyhrožovala že jí zabije.'' podívala se, jestli někdo náhodou není blízko a neslyší nás. Já jsem ale slyšela jen smích dívek, kteří stáli na druhém konci chodby.
''To si myslíte, že by zabila svojí sestru?''nechtěla jsem znít nedůvěřivě, ale nešlo to. Znělo divně, že by Klarrisa, i když byla trochu šílená, zabila svojí vlastní sestru!
''No, však to chápeš, Klarrisa neměla nejlepší partu. Ti ji mohli naučit cokoliv'' s tím se paní Herkensová otočila, otevřela dveře kanceláře, a abych nestlihla vejít za ní a ptát se na jiné otázky, zavřela za sebou s bouchnutim dveře.
***
Ráno ve škole jsem zas byla středem pozornosti. Ale to nebylo pro mě nejdůležitější. Chtěla jsem pochopit, jeli pravda co mi řekla paní Herkensová. Večer jsem o tom přemýšlela, ale stejně se mi to zdálo divné. Škoda jen, že nepřišla Karoline a já s ní o tom nemluvila. Najednou jsem uviděla Klarrisu s jednou ze svých kamarádek. Vydali se na holčičí záchod kde se zavřeli v poslední kabince. Já jsem zašla hned do vedlejší.
''Proboha, jak mě z toho všeho bolí hlava!'' vzdychla Klarrisa a já ucítila zápach cigaret.
''Vaši pořád ještě mlčí?'' to byla Ludmila, taková ta drsňačka.
''Jo, po smrti té šlapky chtěj odejít na ten svět za ní'', to jak mluvila Klarrisa o své sestře mě málem paralizovalo.
''A vědí o...?'' Ludmila svojí větu ani nedokončila.
''Ne, a díky bohu'' v hlase Klarrisi bylo slyšet ušklíbnutí. Ludmile zazvonil mobil a ta ho vzala.
''No?'' řekla hned.
''Ježiš, ona si nedá pokoj... fakt? ... proboha!... jojo, už jdu....noo děkuju!'' poté co zavěsila se jí Klarrisa zeptala o co jde.
''Ale, chemička mě chce nechat propadnout! Gabe jí slyšel, jak říkala že mi už nedá jedinou šanci. Jdu za ní. '' otevřela kabinku ''Jdeš taky?''
''Ne,'' odpověděla Klarrisa ''Já dokouřím cigáro a jdu pryč. Stejně už máme jen zemák, který mě nebaví.'' Ludmila chápavě přikývla a vydala se pryč. Když jsem se ujistila, že opravdu odešla, vyběhla jsem z kabinky směrem ke Klarrise. Byla jsem si jistá že to je ona. Ta, šokovaná tím že mě vidí odhodila cigaretu a snažila se bránit. Ale já ji přitiskla ke stěně a nepustila.
''Takže to jsi byla ty!'' křičela jsem na ní, a slyšela z chodby zvonění.
''O čem to mluvíš?'' pořád se ještě bránila.
''To tys jí zabila! Ty! Všechno vím!'' Klarrisa se na mě nechápavě podívala.
''Co to kecáš?'' zařvala na mě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bella-Kejtý<3 Bella-Kejtý<3 | Web | 30. října 2013 v 9:24 | Reagovat

Páni, začíná to bít napínavé :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama